Úvodní stránka arrow Obecní život arrow Kultura arrow Čertuv most
Mal rozlien obrazovky Velk rozlien obrazovky default color green color orange color

Hlavní menu

Google translator


Čertuv most Tisk E-mail
Napsal Webmin ( Aleš Papajk )   
Sobota, 24 listopad 2007

Pověst z našeho okoli.

Čertuv most neni nic vemešlenyho. Ve skotečnosti existoje. Nandete ho v Litovelkym pomoravi nedaleko Mladče. Věřet té báchorce co povidal pantáta Rašner nemosite, ale jedno je jisty, most tade je a proč si teda nezachovat na něho toďto báchorkovó vzpominko.


Tak na toto muj hanácké stařeček, stařeček Rašneru z Bilé Lhote, nerád vzpominá. To vite, zaplist se s čertama, to neni jenom tak! Kdebe se to nekdo dověděl. Bele be jenom řeče.

Ale hneď tak se zapomenót nedá....
Jednó šel stařeček kolem řeke Morave. Belo ož hodně pozdě v noce, měsic svitěl naplno: Take hvězdičke se začale ož rožihat. Měl právě před svatbó. ?rajerovic Rézinka z Pateřéna na něho meslela. Že be eště za ňó zašel? Do Pateřéna neměl daleko. Stači přejit kósek přes les, potom cestičkó meze polama - ož tam bode. Jak jo překvapi, jak jo potěši! No, překvapeni z teho belo, ale jiny než si stařeček meslele. De, de, přecházi lesem a sleši jakése halas! "Zatracená práce! Já sem řikal, poďme od teho," zahromoval kdose. "Ale Celestyn, že to pré nic neni, jenom pár kameňu, troška malte, a bodeme mět z teho plno sláve!" Stařeček zpozorněle, troško se skrele hóštim a opatrně se podivale. Hruza jim zatřásla! Vite, keho tam viděl? - Č e r t e! Tři čerti to bele. Domlóvale se meze sebó, svy chebe si večitale, jeden na drohyho je svaloval. Jak o ledi. Néstarši měl na hlavě jakóse čepičko, dočesta spletenó z čertich chlopu, to bel hlavni čert. Drozi dva - čerti poskoci cose stavěle. Jenomže práce jim nešla od roke, jak be měla. Take Gromáš, ten čertovské polir, to brzo poznal. "Na chvilo si spočnem. Nemužem se přece sedřit." Celestyn a Filomén, tak se menovale te drohy dvě čertiska, radostně zavřiskale. Filomén si lehl do staryho boko a v to rano spal. Ale hneď drohé a třeti. Tak bele onaveni, zmoženi. "Copak to to? stavijó?" zapřeméšlel stařeček. V zedničeně se veznal, ale to? toto? Nedalo mo to. "Neměl bech je zbodit? Poptat se?" Domlovil se přece decky s každym, ale s čertama? No, zkosi to! Zahvizdal na prste, jak kdež piská vlak, co jezdi z Olmóce do Prahe. V to rano Gromáš veskočel, jak kdež ho pichne vusa. Filoména a Celestyna zatáhal za ocas a hneď na stařečka: "Co to?, bidné červe, pohledáváš." Zakólel očema a veplázl jazek. "Ale nic, nic," chlácholel ho stařeček. "Jenom bech rád věděl, co to? v nasim ódoličko stavite?" "Přece most! To pozná každy děcko," řekl pyšně Gromáš. "Most?" podivil se stařeček. "Opravdo most?" "A muhl bes mě řict, k čemo tade bode? Kdo po něm bode jezdit? A odkuď a kde? K Moravě je přece dos? daleko." " Mám tade plán, které mě dale v pekle. A proti němo se nedá dyškutovat." Gromáš vetahl veleké lest z březové kure. Čerti a stařeček se zesedle kolem kolatyho pařezo, dumale, pokevovale, hlavama o sebe, až jim ružke klepale. Stařeček najednó vekřekl a rozesmál se. Čerti na něho hleděle. "Copak se Tě na pláno nelébi?" mračel se Gromáš. "Co se mě nelébi? Vubec nic. Kdebeste si bele to vaše léstro lepše prohlidle, bele beste poznale, že ten váš most má stát docela jinde - až o Trnávke, na Třebuvce a né tade o Řemic. A to je o pěkné kósek dál!" > Gromáš se chetil za hlavo. Mráz ho polil. Ož se viděl, jak ho za trest strkaji do klece, stavijó jo k ohňo a pak zas do pekelnyho pruvano. Jejej... "Tak je to decky, kdež nekdo dělá neco, čemo nerozomi. Kdež vám to nebode vadit," nabidl se stařeček, "ledi to? moc nechodijó, nechte mně to? svy náčeni a já to po chvilkách dostavim. Nemužo se na to vašo čertovskó zedničeno divat. To chce fortel. A než přende z pekla kontróla, bode most stát a ve všecké slávě." Čertum se rozzářela očeska. Névic Gromášovi. Takovyho štěsti v čertovské smule! "Ale neco za neco," stařeček šibalske mrkl. "Rozomim, rozomim," vekřekl Gromáš. "Vidiš tam ten dob?" "Vidim," překévl stařeček "Pod nim je zakopané poklad. Až most dostaviš, bode tvuj." Čerti zmizle. Ani se nerozlóčele. A stařeček stavěl, stavěl a stavěl. Kameň si vozel z blizkyho lomo, vápno a pisek na malto si kópil v Měrotině. Brzo ho to ale omrzelo. Eště jeden oblók mosto přestavěl a dos?. No, řeknite sami, taková práce, která nikemo neslóži, je uplně zbetečná. Keho be těšela? "Aspoň z teho slébenyho poklado si vemo pár krécaru." Zkosi kopat o dobo, které mo Gromáš okázal. Nic. Začal o drohyho, o třetiho. Nikde nic. "Čertovsky slebe - chebe. Dal sem se pěkně nachetat! Ale co sem muhl čekat?" mávl nakonec rokó. Dodnes stoji most v udoli Morave, pobliž řemickyho splavo. Napul nedostavěné, meze kopřevama, klestim a lebedó. Kdovi, jak se ledi z okoli dověděle, že ho stavěle čerti - zkrátka řikaji mo - č e r t ů v m o s t. Já ale vim, že ho stavěle né jenom čerti, ale take stařeček. Ten jeho zednické fortel je tam hneď poznat. A čerti? Ti neměle v pekle žádny nepřijemnosti. Ta obávaná kontróla k mosto dodneška nepřešla.


Literární zdroj: NAVARA, F: Vyprávěnky stařečka Rašnera z Bílé Lhoty. Nakladatelství STANOVUM, Pelhřimov, 1996. Vydání první. 107 stran.

 

Aktualizováno ( Sobota, 24 listopad 2007 )
 
Další >

Náhodný obrázek z galerie

Poslední na vývěsce

28.06482228839 1 Informace o vyskytu nakazy - Africkeho moru prasat - na uzemi CR(74RUBI).pdfFile
25.06usneseni z 32 zasedani ZO 14.6.2017 .pdfFile
23.06odpovedd na zadost dle zakona 106-1999 Sb..pdfFile
22.062017 29 6 OZN c 33 .pdfFile
20.06Rozpočtové opatření č3.pdfFile
20.06Závěrečný účet obce Měrotín za rok 2016.pdfFile
13.06Nařízení obce č.1-2017,město Litovel.pdfFile
05.06Oznameni občanum-zahajeni stavby.pdfFile